Umístění světel v zahradě je tak trochu věda. Dá trochu přemýšlení, aby vyniklo to, co si nasvícení zaslouží a aby bylo potlačeno vše, co má zůstat skryto. Vděčnými objekty pro nasvícení jsou staré košaté stromy, zajímavá květinová partie, pergola porostlá popínavkou nebo část skalky. Pro přírodní partie volíme svítidla s přirozenou barvou jasu, tedy ne barevná, aby osvětlení vyzdvihlo zajímavost objektu a nevznikl „pouťový″efekt. Nejvhodnější variantou jsou bodové halogeny nebo reflektory s nastavitelnou výškou a úhlem nasvícení. Pro noční atmosféru zajímavých rostlinných partií můžeme zvolit i svítidla LED, solární lampy nebo kamenné lucerny se svíčkou.

Výsadním postavením se v zahradách pyšní sochy a plastiky. I tady můžeme udělat chybu, světlo by mělo mít spíše iluminační charakter a mělo by být umístěno spíše zespodu. Měkkost dopadající světelných paprsků dokáže zvýraznit krásu kamene i dřevěných plastik. Pro tento účel jsou ideální úsporná svítidla s LED diodami teplou bílou barvou světla, podobnou barvě světla žárovky.

K nasvícení bazénů a jezírek není komentář třeba. Tady naopak voda, a zvláště tekoucí, získá na kráse s osvětlením doplněném o barevné filtry. V tomto případě mají být svítidla umístěna těsně pod hladinou, aby se světlo mohlo rozptylovat a vytvářet mnohobarevnou iluzi svítící vodní plochy. Pro osvětlení vodních ploch jsou nejvhodnější kvalitní reflektorové halogenové svítilny. Tekoucí vodu ve fontáně, vodotrysku či vodopád je efektní nasvítit reflektory umístěnými proti tekoucí vodě.

Bezpečný pohyb v zahradě zajistí takzvané komunikační osvětlení. Umisťuje se podél přístupových komunikací, cest či schodů. Paprsek světla by měl vždy směřovat k problematickému zákoutí, dostatečně osvětlit prostory pro večerní grilování, a z hlediska bezpečnosti osvětlit vodní plochy, schody a můstky. A navíc, „nepozvaní" hosté se osvětlenému prostoru raději vyhnou. Komunikační osvětlení bývá v některých zahradách v provozu celou noc nebo její větší část, proto nesmí oslňovat a nemá být energeticky náročné. Kromě toho, jeho vzhled by měl být nenápadný, aby nenarušoval vzhled zahrady. Na osvětlení chodníků jsou nejvhodnější svítidla odolná k mechanickému poškození, nejlépe hliníkové sloupky či zapuštěné reflektory. Pro osvětlení příjezdové cesty či cestičky k domu jsou vhodná svítidla s infračerveným pohybovým senzorem, která ve svém snímacím úhlu zaznamenají pohyb. Výhodou je, že doba svícení i rozloha plochy se dá libovolně nastavit.

Světla v zahradě lze ovládat klasickými nebo časovými spínači, díky kterým se osvětlení automaticky zapne při poklesu intenzity denního světla pod nastavenou hodnotu. S moderním centrálním systémem se dají jednotlivé světelné okruhy ovládat přímo z domu, takže v chladném a nepříznivém počasí nemusíte na zahradu ani vycházet.

Pokud při instalaci zahradního osvětlení použijete běžný elektrický proud s napětím 220V, je z hlediska bezpečnosti vhodné realizaci svěřit odborníkovi na elektroinstalační práce a dát provést revizi celého systému. Vhodnější je proto využít nízké napětí 12 nebo 24 V, ale i zde se doporučuje spolupráce s odborníkem. Nevýhodou tohoto řešení je omezený výběr typu svítidel. V rámci kabelových rozvodů lze v zahradě umístit i zásuvky pro drobnou zahradní techniku a široké spektrum použitelných světelných zdrojů. Kromě bezpečnosti elektrických rozvodů nezapomeneme na to, že svítidla umístěná pod vodou musí být vodotěsná a svítidla na přístupových cestách musí odolat případnému mechanickému poškození. Zásadou při instalaci zahradního osvětlení je, že všechny elektrické přípojky v zahradě musí být vodotěsné, odolné proti vlivům počasí a mají být dostupné pro případ potřeby vyměnit světelný zdroj.

A ještě na jednu věc bychom neměli zapomenout; zahrada je sice naše, ale sousedé nad oslnivým světlem jásat nemusí, proto pozor abyste neuváženým umístěním bodových reflektorů a halogenů nenarušili poklidnou atmosféru i ve dne.

Autor: Irena Forejtová

Foto: archiv firem Nelumbo, Eglo